Ovocná typologie neurotiků

*Berte to jako pokus o zlehčení naší situace, ale včera mě napadlo, že v dpdr existují takové 4 fáze mezi kterými lítám jako basebalový míček. Jsou to v podstatě takové levely na jejichž pomyslném vrcholu je vyléčení z dpdr. Obyčejně o dpdr moc nepřemýšlím (taky jsem si za odměnu vysloužil pěknou depku kterou běžně nemívám) ale tohle mi přišlo celkem trefné. Aby to nevypadlo moc rádoby odborně, převedl jsem celou typologii jako přirovnání k ovoci.*

Citron

Citron je člověk, který leži na pomyslném dně. Velmi málo nebo vůbec nevychází z domova. Neudržuje žádný kontakt se společností a celý den buď sleduje televizi nebo přemýšlí. V noci má většinou deprese a jeho problém se prohlubuje. Vyjít z domu ven pro něj představuje nepřekonatelný problém, trpí agorafóbií. Silné pocity dpdr zažívá už i doma. Neustále rozebírá svoje pocity a stavy. Objevují se stále nové a nové problémy. Má pocit, že se zblázní. Často pociťuje silnou depersonalizaci a derealizaci. V takovém stavu může vydržet několik dnů, týdnů, měsíců, ale bohužel i let. Toto stádium se rovná nefalšovanému utrpení.

**Rada:** Pořiď si psa. Ten tě donutí jít 3-4x ven což ti dopomůže přesunou se do další snesitelnější fáze.

Pomeranč

Pomeranč je člověk, kterého okolnosti nutí fungovat. I když by se rád na všechno vykašlal, dal si chvíli oddych a přesunul se do fáze citronu, okolí jej nutí fungovat. Buď musí pravidelně chodit do školy, nebo do práce. Občas jde sice z práce či skoly dříve domů, protože to už nemůže vydržet, ale v rámci možností funguje. Doma se cítí bezpečně, má tam klid. O ten se ale připravuje neustálým přemýšlením o dpdr a o tom, jak hrozný bude následující den. To znamená že čas který by měl věnovat regeneraci těla i mysli po náročném dni, věnuje akorát dalšímu řešení neřešitelného problému. Druhý den jde opět znechucený do zaměstnání. Je flustrovaný z vlastního života a z nulových vyhlídek do budoucna. Do společnosti chodí velmi málo nebo vůbec. I když funguje, jeho mysl by si ráda dala voraz.

**Rada:** Koníčky. Doma by jsi se měl především uvolnit a nemyslet na další den či dpdr. Proto si doma či venku najdi nějakou zábavu která tě dokáže plně zaměstnat i uvolnit. Najdeš v ní klid a regeneraci kterou tolik potřebuješ. Přestaň vše brát tak černě.

Hruška

Hruška je člověk který už bez nějaké větší námahy funguje a to částečně i ve společnosti. Chodí do práce či školy, chodí nakupovat, nic mu nedělá větší problémy. Přesto i když nechce, přemýšlí při cestě z práce nebo večer doma o dpdr. Tyto myšlenky ho pomalu stahují do fáze pomeranče. Pokud to začně více rozebírat, opravdu se tam taky dostane. Většinu týdne zvládne bez problému, chová se normálně, vtipkuje, občas ale pociťuje úzkost, která ho vyvede z rovnováhy, myslí si totiž, že vše už musí být jen dobré. Pokud je jeden den v týdnu špatný, ten bez problému zvládne, jakmile je to celý týden, většinou to neustojí a vrací se do fáze pomeranče.

**Rada:** Trochu odvahy. Stojíš už pevně na nohou. Jediné co potřebuješ, je už dokola nerozebírat minulost a „co kdyby“. Prostě co bylo bylo, teď je teď. Víc se zapoj do společnosti a neodmítej pozvání na kafe. Možná by bylo dobré začít chodit do posilovny nebo běhat. Přeci jenom už nejsi poměranč ;-). Když už bez větších problémů zvládáš celý den, je na čase posunout laťku zas o kousek výš.

Jablko

Jabko je takový pomyslný vrchol člověka který trpí dpdr. Přesto že má depersonalizaci, vůbec se s ní už netrápí. Dělá naprosto vše co normální člověk, občas si sice řekne že se cítí divně, ale protože je prakticky neustále ve společnosti lidí, rychle na to zapomene. Chodí do školy či práce, nedělá mu to problém. Po zaměstnání mu zbývá ještě energie na to jít ven či do posilovny nebo někam za zábavou. Necití se tolik unaven jako lidé z ostatní levelů. Úzkost střídají pocity spokojenosti i radosti. Jablko má sebevědomí a dokáže řešit situace. Neděsí se nových lidí, bez větších obtíží navazuje nové kontakty. Přesto i on potřebuje stále více regenerace než běžný člověk. Právě únava a přehnaný záběr jej často dostanou do fáze pomeranče. Svoje stavy už prakticky vůbec nerozebírá, chce to velkou námahu dostat se pouze za pomoci myšlení do předchozí fáze. Dost často to změní nějaká nenadálá situace (vyhazov z práce, apod.) nebo únanové přepětí. Pokud ale dodržuje všechno co má (neřeší dpdr, chodí do společnosti, má dostatek spánku) je na nejlepší cestě postoupit do další úrovně, což je vyléčení z depersonalizace.

**Rada:** Seš na nejlepší cestě k uzdravení. Jakékoliv rady už jsou zbytečné. Sám víš co ti pomáhá překonávat stres. Rád chodíš do společnosti i za svými koníčky. Stačí už pouze v této fázy setrvat.

Na závěr

Podobné fáze jsem si nevymyslel, ale všechny je prožil. Vím že bych to neměl říkat, protože dávat si jakékoliv časové rozmezí pro vyléčení je nesmysl ale dostat se z pozice citronu do pozice jablka mi trvalo zhruba půl roku. Sešup dolu byl ale rychlejší. Za tu dobu jsem absolutně nic neřešil a nepřemýšlel o uzdravení. Můj propad způsobil fakt, že jsem se měl sice dobře, ale chtěl jsem se toho zbavit úplně. V té době jsem nevěděl, že by stačilo to prostě neřešit dál, ale opět jsem do toho spadl a začal jsem se v tom rýpat. Je jedno jestli jste ve třetí fázy a spadnete do té první, důležité je neřešit to a prostě normálně žít. Za celou etapu se propadnete a vystoupáte mockrát, podstatné je nezabývat se tím co bylo. Prostě jděte pořád kupředu.