Cape of Good Hope
Neúspěch ničí zbabělce a inspiruje vítěze.

Chvilka zamyšlení

November 27th, 2009 zaslal admin

Tak jsem včera byl na jednom z dalších vyšetření a dneska jsem se dozvěděl výsledky. Byly opět negativní, takže samozřejmě následovala obvyklá depka z toho, že kroužím pořád kolem hovna a nic nevím.

Jenže já pořád neházím flintu do žita a stále pátrání nenechám, i když jsem se v podstatě nikdy nic nedozvěděl. Ať by šlo o cokoliv, nebo kohokoliv jiného, dávno bych to vzdal. Pro nic, ani pro nikoho na světě bych tak intenzivně nepátral a nevěnoval takové úsilý, abych něco našel. Je těžké příjímat srážku za srážkou a stále jít s hlavou nahoře dál. Jenže tady nejde o nic menšího, než o můj život.

Ale zpátky k tomu testu. Šel jsem na tzv. hypoglikemickou křivku, která se dělá na zjišťování cukrovky. V podstatě jde o to, že přijdete ráno na lačno, odeberou vám krev, dají vám vypít glukozu a pak za hodinu přijdete a odeberou vám krev. Pak ještě za další hodinu a zase vám odeberou krev. Potom krevní testy srovnají a podívají se jak rychle vám klesá hladina cukru. Co se týče mě, tak test byl v pohodě. Nebylo mi špatně, pití glukozy mi nečinilo problém. Test nakonec ukázal, že cukr klesá normálně a že je nízký.

Čekal jsem to, protože kdyby to bylo tak jasné, ukázalo by se to na krevních testech které mi již dělali asi 100×, ale i tak jsem byl zklamaný, že to nic nenaznačilo. Důvod proč jsem se upnul na cukrovku je následující, vše budu psát jiným fontem, aby bylo jasné, že se jedná o teorii.

Jak začali moje problémy si může každý zjistit v jednom z prních článků. Byl tam spouštěč, který vše odstartoval, ale myslím si, že to mohlo spustit i cokoliv jiného. Moje teorie je že v té době se u mě spustila cukrovka typu I. ta se spouští v pubertě a na rozdíl od cukrovky typu II, jsou lidé s ní hubení! Což já jsem a vždycky jsem byl. Jakmile se cukrovka spustila, už její průběh ovlivňovala moje strava, která byla velmi špatná. V té době jsem měl problém s vysokou hladinou cukru. Ta způsobuje silnou únavu, kterou jsem já trpěl. Protože ve škole nebyla jídelna, často jsem jedl v mcdonaldu, kfc a různých fastfoodech. Bylo mi často na zvracení, měl jsem průjmy a citelný byl hlavně neustále nutkavý pocit žízně. Ten jsem zaháněl hlavně colou (další cukr). Ve výsledku jsem měl silné deprese a jiné potíže. Poruchy vnímání, díky kterým jsem se nemohl na nic soustředit byly zapříčiněny opět vysokou hladinou cukru. Poruchy vnímání = rozmazané vidění + neschopnost mozku se soutředit (při nízké hladině vzniká něco podobného). Takhle to šlo několik let a neřešil jsem to. Někdy mi bylo lépe, někdy hůře, a tak pořád dokola. Prášky na palici mi nepomáhali, nic nepomáhalo, prostě vše nemělo výsledek. Zhruba o 3–4 roky jsem náhodou přišel na to, že za moje problémy může jídlo. Poprvé jsem si to uvědomil na Vánoce, když jsem měl velké pocity na zvracení po jídle, vážně jsem o tom začal přemýšlet až později, když to semnou pár lidí rozebíralo. Začal jsem držet dietu a zlepšení na sebe nenechalo dlouho čekat. Přišlo to intenzivně a prakticky všechno se upravilo do mnohem snesitelnějšího stavu. Najednou jsem mohl normálně přemýšlet, fungovat, starat se o věci, které jsem dříve nemohl zvládat. Problém diety byl ale v tom, že se musela udržet určitá hladina cukru, dejme tomu že 0 značí nízký cukr a 100 značí vysoký. Já jsem se potřeboval dostat přesně na 50 a to není úplně jednoduché. Takže jsem se potýkal buď s vyšší či nižší hladinou, ale nebylo to tak intenzivní jako předtím. Když byl cukr vysoký, byl jsem ospalý a měl jsem velkou žízeň. Když byl cukr nízký, začal jsem cítit slabost a šíleně mě začala třeštit hlava. Tohle se dalo jídlem upravit. Takže stačilo buď trochu aktivity aby se cukr vyčerpal, nebo se najíst, aby se doplnil. Na rozdíl od předchozích věcí to fungovalo, to je ten podstatný rozdíl. Dříve buď byl efekt nulový, nebo se jednalo o placebo. Ty problémy, které jsem dříve měl a považoval je za psychické se daly všechny rozumně vysvětlit. A na rozdíl od jiných teorií, to vysvětlovalo i ty fyzické problémy. 

Zní to jako pohádka ale konec není ani šťastný ani nešťastný, žádný totiž není. Krevní test i hypoglikemický test nic neprokázali, i přesto si ale myslím, že ten cukr tam hraje velkou roli. Nejsem doktor a o cukrovce jsem si toho moc nečetl. Ale to málo co jsem si zjišťoval sedí. Mě alespoň hřeje na srdci, že některé věci které se semnou dějí nebo děli, se dají racionálně vysvětlit. Nejvíc mě asi dostalo to, že věc kterou jsem nazýval „poruchy vnímání“ jsem si dokázal vysvětlit. Samozřejmě to netvrdím na 100%, ale všechno nasvědčuje tomu, že tohle vysvětlení sedí. Když máte vysokou nebo nízkou hladinu cukru (a jste cukrovkář) potom začnete vidět rozmazaně a mozek vám přestane fungovat, tohle dohromady vytvoří něco, čemu jsem já říkal poruchy vnímání. Samozřejmě u normálního člověka se nic takového prakticky nemůže stát (v podstatě sice může, ale ne v takovém rozsahu a ne tak často) a tak je předpoklad, že je něco v těle špatně a oříšek je přijít na to co to je.

Zaslano do sekce O mě

7 Responses

  1. Ivan

    Takže cukrovku nemáš, to Ti je už dúfam jasné. Stále ma napadá diagnóza, čo ti určila Wustka. Leaky gut syndróm. Ak je tvojmu črevu umožnené vpúšťať do tela aj také látky, čo by sa do tela dostať nemali, môže to spôsobovať metabolický chaos, vrátane disfunkcie mozgu. Na Tvojom mieste by som sa držal tejto hypotézy a urobil všetko v tomto ozdravnom procese.

  2. Rudinko

    Honza.Ivan ma asi pravdu.Teda neviem ci je to leaky gut ale viem urcite ze mame podobne priznaky.Na plesne ti testy robily?Mne to Eav test ukazal.Teraz som objavil tu v Uk testy na plesne,leaky gut… Musim sa na to dat.Ak sa tam objavi nieco tak som vyriesil aj tvoj problem.Este do konca mesiaca sa dozviem pravdu.Dam ti vediet podrobnejsie info.

  3. David

    Muzes se snazit jak chces, ale v tele nenajdes nic. Pral bych ti to, najit neco co muzes snadno vylecit a byt v pohode, ale nenajdes. At se ti to libi nebo ne, tak DRDP u tebe bude psychicka zalezitost. Na to abys vysvetlil svoje priznaky nepotrebujes zadne kostrbate teorie o cukru. Pri DRDP lidem mimo jine funguje jinak senzorove centrum v mozku a proto je jejich vnimani dost narusene, at uz jde o zrak, chut, slyseni ci vnimani polohy a tvaru tela. Cukr a spatne jidlo je neco co ma velmi negativni vliv na psychiku, vubec neni divu ze ses po diete zlepsil. Ale proste podle vseho jsi klasicky pripad cloveka, u ktereho je DRDP ciste psychicka. Uz jsem poznal plno lidi co melo presne stejne priznaky jako ty a dostali se z toho. Ale nejhorsi co muzes delat je porad se tim zabyvat, porad doufat ze najdes nejakou zazracnou odpoved. Nenajdes. Vubec se ti nedivim ze to zkousis, vim sam dobre jak je komplikovany se z toho dostat a jak cloveka napada kde co. Jen mam pocit ze se ritis po uplne spatny silnici. Ver mi nebo ne, nic ti nenutim. Jen mi to proste neda.

  4. Honza

    Je vidět že o mě toho moc nevíš, jinak by jsi pravděpodobně nic takového nemohl napsat, i když ti samožřejmě tvůj názor neberu.
    Krátka rekapitulace. Když u mě začala dpdr, myslel jsem si, že jsem se zbláznil, že u mě propukla nějaká dědičná psychická porucha, epilepsie, nebo něco takového, věděl jsem že jsem prostě magor. Pár týdnů jsem čekal jestli to nepřejde a když nepřešlo, šel jsem k psychiatrovi a tam jsem se „léčil“ déle jak rok. Bral jsem antidepresiva, zvyšoval dávky, nepomohlo mi to. Celou dobu jsem byl přesvědčený, že jsem blázen, protože jsme si svoje problémy nemohl jinak vysvětlit. Nikdo mě z toho omylu nevyvedl a tak jsme v tom žil zhruba 3–4 roky. Po celou tu dobu jsem se snažil ke svému problému přistupovat jako k psychické záležitosti. Zkoušel jsem meditace, léky na lepší pamět a fungování mozku, vitamíny, cvičení, a spoustu dalších sraček a píčovin, které mi vůbec nepomohli nebo dokonce můj stav zhoršili. Tohle se samozřejmě týká i sezení u cvokarů (byl jsem zhruba u pěti). Když mi něco pomohlo, tak to byla jen momentální situace, chvilkové vzplanutí, u kterého jsem doufal že zůstane ale pokud mám být upřímný, tak mi za celou dobu nepomohlo absolutně vůbec nic. Samozřejmě jsem to zkoušel i neřešit a zhruba rok a půl jsem dělal jako že mi nic není (celou tu dobu jsem nechodil ani na tento web) a na jednu stranu jsem byl rád, že už nic nemusím nic hledat, na druhou stranu ty problémy byly pořád stejné a to co jsem dělal bylo v podstatě ignorování problému. Jediné s čím jsem zaznamenal alespoň nějaké úspěchy byla meditace, která mi nepomohla od mých problémů. ale pomohla mi se tím tolik nezabývat. Je to jako když ti umře někdo blízky, samotnou podstatu tím nezměníš, ale alespoň se tím nezabýváš a neděláš to horší, což je z části něco o čem píšeš.

    Když jsem začal držet tu dietu, tak jsem si původně myslel, že to hlavní co mi pomáhá jsou doplňky stravy za které jsem dal asi 200 euro. Až o tři měsíce později jsem zjistil, že tyhle sračky mi naopak stav zhoršovali a když jsem je vysadil, udělalo se mi mnohem lépe. Nakonec jsem tedy zjistil, že jediné, co mi skutečně pomáhá je dieta a není to nějaký bulšit jak si mnozí myslí. Kdybych tu psal o nějakém zázračném léku jménem „všechosupercilin“ tak bych si připadal jako demagog, kterých jsou tyto a podobné stránky plné, čímž neříkám, že podobné léky jsou vždycky ze zásady špatné.

    U mě to prostě funguje a nemám o tom nejmenší pochyb. Takže to co ty si myslíš, že to funguje v podstatě jako placebo je nesmysl. Otázka kterou si spíš kladu je, jestli za to může jídlo a trávicí potíže, nebo je to nějaký podružný problém a náhodou to zabírá i na něco jiného. Nemám v povaze o tom někoho do krve přesvědčovat, nebo brát i v úvahu verzi že jsem blázen (to jsem si myslel zhruba 4 roky) když jsem si na vlastní kůži zjistil, že všechno je úplně jinak. Důvod proč jsem to sem napsal je ten, že jednak mapuju cestu tím peklem, abych věděl co, kdy a kde jsem prožil a za druhé abych mohl dát zpětnou vazbu i lidem, u kterých je příčina stejná. Nechci aby to vypadalo tak, že tvrdím, že za všechnu dpdr na světě může jídlo, to co těmi příspěvky chci říci je to, že u mě to takhle je a moje pochybnosti spočívají v tom, že přesně nevím kde hledat tu příčinu problému.

    Neznám tě, takže tě nemohu soudit, ale osobně si o dpdr myslím, že její přičina může být jak fyzická, tak i psychická. Navíc jsem se rozhorory s desítkami lidí přesvědčil, že ta „psychická verze“ není tak intenzivní, jako když za to může nějaká fyzická přičina, v tom jsem se shodnul i s psychiatry, které jinak nemusím. Samy mi řekli, že věci které jim popisuji, nemají po psychické stránce vysvětlení, takže ty teorie že za to může „adrenalin“ a vyplavování nějakých chemických látek jsou prostě kraviny od lidí, kteří si to jinak neumí vysvělit. To co tady píšu jsou hlavně moje názory, ale protože vím, že to čtou i lidé s jinými názory, tak vždycky píšu nějaký alternativní názor, nebo náznak pochybnosti, zkrátka aby si v tom každý našel přesně to co chce.

  5. Honza

    Ivan

    No…abych pravdu řekl tak vím že to vypadá jako když nějaký cvok zarputile tvrdí něco jiného i když argumenty tvrdí opak, ale pokusím se vysvětlit proč. Ten test na cukr ukázal, že můj cukr je hodně nízky (pod normálem, ale pořád prý nějak v mezích) a jak jsem pochopil, tak u cukrovky je to asi opačně. Ale nemůžu si pomoc když symptomy na mě sedí a v podstatě i léčba (dieta, pravidelné jídlo v intervalech, cvičení,..).

    Co se týče leaky gut syndromu, tak narozdíl od většiny lidí, kteří si o tom přečetli na netu jsem měl možnost se o tom bavit s gastrologem, který mi řekl, že tohle onemocnění se samo prakticky nikdy nevyskytuje. Prý jediný typ lidí kteří tim trpí jsou pacienti po chemoterapii a navíc to prý jde zjistit i z jiných vyšetření (krevní rozbor apod.). Protože to v těle dělá paseku a vyvolává to imunitní reakci. Test se v Praze prý snad vůbec nedělá, jen prý v Hradci Králové. Neříkám že jsem tuhle možnost úplně vyloučil, ale prostě mi to nějak nesedí..

    Rudinko

    Budu rád za jakékoliv info.

    Já si osobně myslím, že kdyby to byl leaky gut syndrom, tak už by se to po té dietě dávno spravilo, ale sám jsem zkoušel jíst stejná jídla jako předtím a výsledky byly stejné, opět šíléna dpdr, trávicí potíže, deprese, únava apod. Když dodržuji svoji dietu, tak jsou týhle problémy mnohonásobně menší a když se soutředím třeba na práci, tak už je v podstatě vůbec nevnímám, takže do beru jako obrovský pokrok. Navíc jsem zjistil, že moje problémy se vyskytují ve třech fázích, ta první je když mám nízkou hladinu cukru, ta druhá je když mám vysokou hladinu cukru (což jsou věci na které nemá dieta vliv) a ta třetí je špatné jídlo. Když tedy nejím zhruba každou 2,5 hodinu tak mám dpdr opět, když se přežeru, tak je to stejné, když žeru něco špatného tak taky. Takže ideální stav je když jím správné jídlo, ve spravný čas a ve správné porci. Trvalo to dost dlouho než jsem na to přišel, ale stálo to za to, teď to šlape jako hodinky, takže to jen na vysvětlenou, proč mám pocit, že to je něco s cukrem. Navíc když je člověku o něco líp, tak hned ztratí nutkání to nějak řešit dál, proto se tomu problému teď moc nevěnuji a nechávám to na druhou kolej. Dost dlouho jsem trpěl a hledal možnou příčinu, takže jsem si poslední měsíce toho snažil využít že je to trochu jinak, ale sám jsem s hledáním nepřestal a chci tuhle věc dořešit.

  6. David

    Myslim, ze jsi me moc nepochopil. Ani v nejmensim netvrdim ze dieta je placebo. Naopak si myslim ze muze hodne pomoct a je ostatne jednou z veci co je hodne doporucovana na zvladnuti dere. Jenom rikam ze jeji efekt je hlavne v tom, ze nedostavas
    do tela tolik psychiku ovlivnujich veci a svinstev, jako jsou prave cukry a tuky. Jinak co se tyce duvodu vsech nasich bizardnich stavu, tak ty uz se popsal podarilo. Prave o tom jsem psal. Existuje nekolik studii z USA a Britanie ktery se zabyvali mozky lidi s dere a zjistili zmeny v nekolika dulezitych oblastech – v oblasti senzorickeho vnimani, v oblasti emoci, dal napriklad v nekterych nizsich centrech. Zkratka duvody proc citime nebo necitime to co tak dobre zname, pripadne duvody pro
    spatny zrak, nedostek zajmu, citu a vseho co je spojeny s dere uz se z vetsi casti nasel. To nejsou zadne nici teorie ale jednoduse
    vyzkum. Jestli ti nejaky psychiatr rikal ze se tvoje stavy nedaji psychicky vysvetlit, tak ma pravdu jen z casti. Ten duvod proste
    lezi ve zmeneny cinnosti mozku. Existuji ted jen dva hlavni problemy – 1. proc se ty zmeny u nekoho odehrajou a 2. jak se z nich dostat.
    Na tu prvni otazku se zatim zda, ze je podstatna nejaka silna psychicka udalost. Trauma, predavkovani neco co ten mozek prepne do jinyho modu.
    Na druhou otazku po zmene zpatky uz je to horsi. Zadny prasky na to nezaberou, neni divu ze ses praskama nevylecil. To se povede opravdu jen
    nekomu, kdo ma hlavni pricinu v uzkosti a dere jen jako doplnek. My co mame dere primarne to mame komplikovanejsi. Chapu naprosto tvoji frustraci, ja sam mam dere s pauzama uz deset let. Ale uz byli i doby kdy jsem se z ni dostal, i kdyz jsem tomu neveril a tak vim ze to jde a vim ze jsem zadnou
    telesnou pricinu nikdy nenasel. Stejne jako nejakych 95 procent lidi. Dere samozrejme muze mit i pricinu vylozene telesnou. Alergie, epilepsie, migreny a dalsi. Ale pokud jsi prosel uz tolika testama a nic ti nenasli, tak tudy cesta nepovede. Nechci ti rikat co delat, neznam te a taky neznam odpoved.
    Kdybych vedel jak se z dere dostat, tak jsem velmi bohaty muz. :) Jen rikam ze pricina je v mozku kterej funguje jinak nez ma. To neni muj nazor, ale princip ze kteryho se dneska za hranicema bezne vychazi. Samozrejme ze muzes mit nejakou tajemnou nemoc ktera tvuj mozek takhle ovlivnuje, ale vsadil bych
    dost velkou castku ze to je opravdu je v „hlave.“ To proboha neznamena ze jsi blazen nebo ze si neco jen namlouvas. Proste tvuj mozek funguje jinak a dostanes se ze sracek az zase pojede jak ma. Kdy to bude netusim. Nekdo je v pohode brzo, nekomu to trva roky. Ale jde to. Mluvil jsem s prilis mnoha lidma co se z toho dostali abych veril necemu jinymu. Taky se z toho dostanes. A pravdepodobne ani nebudes vedet jak. Preju ti jen, at je to co nejdriv. ;)

  7. admin

    David

    Na základě svých zkušeností s tím co píšeš nesouhlasím. Mimoto opírat se o nějaká vědecká tvrzení která nezjistila přičinu, léčbu a nezmapovala v podstatě nic užitečného a zkoumá jen projevy dpdr mi taky nepřijde jak moc pádný argument.

Zanechte komentář

Čtěte upozornění: Váš komentář musí být nejprve schválen moderátorem, není tedy důvod váš příspěvek posílat vícekrát.