Gastroskopie a moje zkušenost
Tak vyšetření na gastru mám za sebou a pokud vás zajímá jak to probíhalo, pak čtěte dále. Na úvod chci říci jednu věc. Když jsem byl objednaný na gastro, měl jsem obavu pouze z jedné věci a tím je skutečnost, že to doktor podělá nebo že z tý hadice chytím nějaký humus, ze samotného zákroku jsem takový strach neměl, ačkoliv komentáře lidí, kteří tvrdili že nic horšího nezažili, mě moc neuklidňovali.Na gastro jsem byl objednaný 2×, jednou jsem to zrušil z výše uvedených důvodů. Podruhé jsem si řekl, že by bylo dobré mít alespoň v některých věcech jistotu, protože moje problémy s jídlem nepochybně nějakým způsobem souvisí. A gastro je vyšetření, které by pochopitelně měl absolvovat každý, kdo má nějaké potíže s jídlem.
Před samotným vyšetřením jsem si četl na internetu různé komentáře, které byly ve velkém rozporu, jedni tvrdili že to celkem jde a druhý psali jak je to strašné. Podle mě mají pravdu obě strany. Každé mu vadilo něco jiného, ale pochytil jsem dvě věci. Důležité je jak je doktor zručný a jakou má zkušenost a druhou věcí je, jak jste nervozní, pokud máte sklon propadat panice, může to být hodně nepříjemné. Já jsem měl obavy především z toho, že dlouho před vyšetřením nesmí člověk jíst (zhruba 10 hodin) takže jsem měl strach že mi rychle klesne cukr a budu mít zas ty pocity slabosti, závratě, apod. což je pro mě mnohem horší. I když jsem čekal přes hodinu, tyhle pocity jsem naštěstí neměl. Byl jsem celkem v klidu a nemyslel jsem na to. Popravdě jsem to chtěl mít rychle za sebou a neměl jsem z toho ani tak strach, obavy jsem dostal až ve chvíli, kdy jsem z ordinace slyšel od každého pacienta obrovské výkřiky, jestli se tomu tak dá říkat, kdy se pacient dusil a jakoby chrochtal. Když jsem viděl vycházet ty zelené ksichty jeden za druhým, poprvé jsem si uvědomil že to asi nebude taková prdel jak si myslím. Nejhorší pohled se mi naskytl na pacientku, která byla v čekárně hrozně nervozní a nějakej chlápek ji napovídal jak je to strašné, takže ji museli dát injekci. Když jsem ji pak viděl vycházet, tak to byl dost děsivý pohled, byla úplně mimo. V tu chvíli mi byla jasná jedna věc, injekci nechci. I přes tyhle pohledy jsem byl pořád celkem v klidu, ale už jsem to chtěl mít za sebou. Povzbuzivé bylo to, že všichni pacienti vycházeli ven zhruba do 10–15 minut.
Rozdíl u mě byl v tom, že mě to vyšetření dělal jiný doktor, který v tom má prý dobrou praxi. Byla to pravda. Nejdřive jsem spolknul lžičku nějakého sirupu (podle mě aby to lépe klouzalo do krku protože jsem byl dost dehydratovaný). Potom mi vystříkali do krku nějaký sprej, který mi krk trochu znecitlivěl. Dozvěděl jsem se, že je to podobná látka, kterou vám píchají u doktora, ale tohle bylo mnohem slabší, protože to rychle odeznělo, asi díky tomu, že je to sprej.
Potom jsem se položil na bok, před pusu mi dali nějakou misku a do pusy mi dali takové kolečko, které jsem zkousnul. Pak mi doktorka pevně zapřela hlavu a doktor mi tam šoupnul hadici. Celé se to dělalo potmě, což je příjemnější. Hadici jsem polknul bez problémů a dýchání bylo také v pohodě. Co bylo nejvíce nepříjemné je když mi doktor odebíral vzorek z dvanácterníku, to samotné odebírání asi nedokážu rozlyšit, ale nepříjemný bylo hýbání té hadice hodně ve spodní části břicha. Byl to takový nepříjemný pocit, jakoby vám měl z těla vylétnout vetřelec :) a jak mi to dráždilo dolní část žaludku, tak to bylo poprvé a naposled kdy jsem se zakuckal. Jinak to strašlivé kašlání a zvracení které jsem slyšel u předchozích pacientů u mě neproběhlo. Sestra říkala že jsem klidný, což jsem podle mě skutečně byl a díky tomu to proběhlo v pohodě. Při tom odebírání vzorku (nebo zkrátka při tom hýbání dole v žaludku) jsem skutečně pocítil hodně nepříjemný pocit a na pár vteřin jsem sebou silně cuknul a chtěl to vyndat, ale doktor byl zručný takže to netrvalo dlouho. Vyndání už bylo v pořádku. Vyflusnul jsem sliny, utřel jsem pusu a šel jsem domů. Hodinu se po zákroku nesmí jíst a pít.
Celé bych to shrnul asi tak, že gastro může být buďto velmi nepříjemné, nebo jen trochu nepříjemné. Záleží to na tom, jaké štěstí máte na doktora který zákrok provádí. Druhou věcí je ta nervozita, pokud propadnete panice budete to vnímat hned hůře. Pokud ale budete v klidu, uběhne to rychle a tak hrozné to nebude. Klid je vám ale na prd, pokud vám tu rouru do žaludku cpe pako, takže zručnost doktora bude důležitější. Na výsledky si budu muset ještě počkat, ale myslím si, že to bude v pohodě. Nálezy, které jsou rozpoznatelné okem, jsou podle doktora v pořádku.
Zaslano do sekce O mě

September 11th, 2009 at 15.28
Špičková ukázka příspěvku člověka, který ví o čem hovoří. Ne jako politická sběř, myslící neustále na vzrůstající křivku svého nakradeného finančního konta