Dnešek byl pro mě velmi stresující den. I když jsem si myslel, že jsem na to co mi řekne doktor připravený, nebyl jsem. V čekárně jsem čekal skoro dvě hodiny, což mi na klidu nepřidalo. V podstatě se stalo to co jsem očekával. Nenašli mi nic, všechny testy jsou v pořádku, nemám parazity ani celiakii a nic co by naznačovalo zánětlivému onemocnění (reflux, leaky gut syndrom, apod.). Psychicky jsem to nevydržel a úplně jsem se položil. Čekal jsem, že tam bude třeba jen malý náznak něčeho, ale vůbec nic, podle všeho jsem naprosto v pořádku.
Jediná věc s kterou chtěl doktor něco dělat je moje váha. Takže mi naordinoval nějakou nutriční sračku, kterou mám každý den pít. Obsahuje to hodně cukru a bílkovin, v podstatě to plně nahrazuje jídlo, ale je to doplněk stravy. Dostal jsem toho celý karton, ale myslím si, že mi potom bude špatně, takže to asi pít nebudu moci, každopádně to vyzkouším a pokud mi potom nebude moc zle, tak to budu užívat.
Co test na leaky gut a gastro? Podle doktora nejsou potřeba protože tyto testy odhalují hlavně zánětlivé onemocnění a na ty by už prý ukázali krevní testy, které byly v pořádku. Zkrátka a jednoduše mi nic neni. Každopádně mi řekl, že jestli na tyhle vyšetření chci jít, takže se při příští návštěvě na tom domluvíme. To gastro asi absolvuji, každopádně si to teď chci nechat projít hlavou, dneska toho na mě bylo moc.
Osobně i když jsem věděl, že ty hlavní testy (paraziti, celiakie) budou negativní, čekal jsem, že alespoň nějaký náznak se ukáže. Neukázal a podsunulo mi to pochybnosti, zda moje problémy primárně souvisí s jídlem. V hlavě mi probíhalo asi to, že tenhle doktor byl moje poslední možnost a to že nic nenašel znamená buď to, že jsem magor a nebo že mi současná věda není schopna pomoci. V obou případech to je pro mě konečná a já se s tím buď musím smířit, nebo se vším skoncovat. Čekal jsem že věci dostanou alespoň trochu nějaký spád, ale mám pocit že jsem zase na začátku, že vůbec nevím co ty problémy způsobuje, zkrátka že jsem úplně v prdeli. Doktor mi navíc doporučil návštěvu psychologa (jak nečekané) a nutriční poradkyně. Dneska se mi dostal do hlavy takový pocit, že už vůbec nevím co mám dělat a jestli má smysl s tím vůbec něco dělat. Už s tím nechci dál žít, nechci zažívat to utrpení, není to život, je to peklo a nikdo to nechápe. Doufal jsem, že se alespoň někam pohnu, ale přijde mi, že jsem udělat spíše pěkných pár kroků zpátky.
Jsem z toho celý takový mimo. Je mi líto, že jsem pořád nenašel příčinu svých potíží a že se s tím pořád musím prát. Teď mě čeká vyzkoušení toho nutričního nápoje, návštěva nutriční poradkyně a asi i psychologa a pak možná to gastro. Potom už nevím. Když se nic neukáže nevím kam mám dál směřovat svoje kroky. Nevím co mám dělat abych svůj stav zlepšil, protože nevěřím že tohle způsobuje jenom psychika. Zmizela mi vleklá únava, bolesti hlavy, panické ataky (díky kterým jsem nemohl chodit ven) a to určitě není náhoda, otázka je spíš proč se to neukázalo na testech, že je něco v nepořádku.
I když mám dneska mizernou náladu a chuť to všechno zdát, asi bych se měl trochu vzchopit. Jenže já už jsem tím hledáním tak unavený, tolik času jsem věnoval hledání a tolik jsem toho musel vytrpět a výsledek v podstatě žádný. Kdyby šlo o cokoliv jiného, dávno bych se na to už vykašlal.