Nerozumní nabývají rozumu neštěstím

**Jděte všichni do prdele!!!**

Tohle jsem si říkal včera večer když jsem se dozvěděl horké novinky jak žijí moji staří známý ze základky, ale pojďme se vrátit o pár let zpět…

Je pátek večer a v hospodě se nás sešlo celkem dost. Byla to moje stará parta. Lidi s kterýma jsem prožil (prokalil) celou základku. Každý z těchto lidí byl sám o sobě úplně obyčejný člověk ale jak jsme byly všichni spolu dělali jsme kraviny. Byla to mimochodem stejná parta, s kterou jsem si dal svého osudného jointa. Seděli jsme v hospodě a kámoš se nějak znenadání rozpovídal o tom, že zkusil piko. Chvíli jsem si myslel, že si dělá srandu ale jak pokračoval v mluvení nevěřil jsem vlastním uším. Tenhle kluk byl bratr mého bývalého spolužáka, dalo by se o něm říct že je psychicky labilnější. Jedna známá mi vyprávěla, že když se jednou sjel, tak si sednul na zábradlí na balkónu v 17 patře a říkal že skočí. Vyprávěl mi jaké má potom schízy, že má furt nutkání někoho zabít. Nevím co jsem si o tom v tu chvíli myslel, asi že si dělá srandu. Když mi pak jeho bratr říkal že se chová dost agresivně docela jsem na něj změnil pohled, možná jsem z něj měl i trochu strach. Když jste mladí tak největší vliv na vás nemají ani rodiče, ani televize, ani škola ale kamarádi. Ti vás v podstatě vychovávají, jediné co na vás může mít větší vliv je sourozenec. Nezávisle na sobě jsem viděl dva případy kdy do drog navezl starší bratr toho mladšího.
Co mě hodně mrzelo bylo to, když se přiznali i spolužáci ze základky že to zkusili. Následovala taková ta ohraná básnička jak je to fajn, že si to dávají jednou za půl roku a že to skoro nic nedělá. Chvílemi jsem si říkal „pořád mluvíme o pervitinu nebo nové značce piva?“. Zkusili to úplně všichni z mé staré party. Co z toho vyplívá? Že bych to na 99% zkusil taky. Zapomeňte na kecy jako že máte zásady a vy by jste to nikdy nezkusili…na to zapomenete jakmile jste jediný kdo to nezkusí. Prostě je to hrozně silná manipulace okolí kterou zvládne překonat opravdu jen silný jedinec ale ve výsledku bude vždy vypadat za blbečka. Jenže já jsem se od těchto lidí distancoval poté co u mě propukla DPDR. Hodně mě to mrzelo protože to nebyly všední dny. Ale teď si čím dál víc uvědomuji že vše zlé je k něčemu dobré. Ano, prožil jsem si peklo, mám DPDR ale mohl jsem skončit ještě hůř…

Dostáváme se do současnosti, je to jen pár hodin co jsem se dozvěděl od známého co bydlí naproti bývalému spolužákovi jak to s bývalou partou je. Potkal ho večer a přímo před ním si dal lajnu. Hned po tom se rozpovídal, že už několik týdnu nebyl doma, potom co začal doma krást a přestal chodit do školy s nim jeho matce došla trpělivost a vyhodila ho z bytu. Všichni z party v tom teď jedou na plno. Perník je stimulační droga, proto mě nepřekvapilo když tvrdil že další bývalý kamarád už 4 dny nespal. Další spolužačka po románku s drogovým dealerem který posléze skončil v base zůstala bůhví kde. Že ji vyhodili ze školy i z domova je už u těchto lidí samozřejmost. Jeden z průkopníků kterého do toho navezl jeho bratr (který je dnes už mimochodem mrtvý, po promrhaných letech v base a fetu umírá na AIDS) jsem viděl nedávno, naprosto mimo realitu, skončil jako bezdomovec, vypadá že neumí do pěti napočítat, prostě nevratná degenerace mozku způsobená mnoholetým fetováním (chodil semnou do školy ale je o několik let starší). Co k tomu dodat. Nevím co se s těmi lidmi do prdele stalo, na základce byla se všemi sranda, každý měl plno plánů a cílů a pak všichni skončí jako odpad společnosti. Na začátku to byl jen experiment, dobrodružství, cesta do neznáma, ale jen u vyzkoušení to bohužel nekončí. Mě nezbývá než tyto lidi politovat a držet se od nich co nejdále, pokud bych se snažil někomu domluvit těžko si z mých slov vezmou ponaučení. Svoji neuvěřitelně hloupou chybu si uvědomí podle mě nejdříve za pár let. Ironie na tom všem je ta, že jsem jim to všem před pár lety v té hospodě prorokoval, neexistuje nic jako „vyzkouším to a pak na to kašlu“ spadnete do toho ani nevíte jak. Někdy mě fakt štve že mám pravdu, většinou v těch pesimistických názorech. Co se může posrat se posere.

Cestou z hospody jsem o tom hodně přemýšlel. Dokonce se mi o tom zdálo. Mohl jsem dopadnout úplně stejně. Vždy jsem dělal to samé jako lidi z party, byly jsme jako jedna rodina. Je to asi první věc kdy si uvědomuji že DPDR mi byla k něčemu dobrá. Kdybych neměl DPDR s jistotou mohu říci, že bych dnes nejspíše skončil se závislostí na pervitinu. Je to děsivé. Pamatuji si doby kdy jsme jednohlasně všichni odsuzovali drogy. „Hulení“ byla čára za kterou nejdeme a oni přesto o pár let později jdou cestou do pekla…

Vždy jsem odsuzoval kecy typu marihuna je přestupní droga ale postupem času si uvědomuji, že tomu tak v drtivých případech je. Většina lidí co zkusí trávu zkusí i něco tvrdšího. Prostě jim ty stavy přijdou ohrané a chtějí zas něco nového. Velký faktor zde hraje také nuda. Moji známý nic nedělají, nesportují, nemají záliby, to je pak samozřejmé že ty dny zevšední. Mladí je zrádné v tom, že si myslíte bůhví jak nejste chytří a nedokážete se poučit z chyb dospělých. Je to jako kolotoč. Bude se to pořád opakovat…

Dnes jsem v podstatě celé dopoledne četl různé příběhy na internetu jak lidé končí se závislostí na perníku. Je to přesně stejná cesta po které jdou moji spolužáci. Už teď vím jak skončí a je mi jich líto. Mladí proserou jako bezdomovci, trosky, prostě jako odpad. Skončí mrtvý nebo ve vězení, v lepším případě „pouze“ s trvale poškozeným zdravým.

Na Idnes.cz jsem našel rozhovor s člověkem který se z toho „dostal“. Zde je několik postřehů jak poznat zda je někdo z vašeho okolí závislý na pervitinu.

Konkrétně u pervitinu, člověk nejí, je abnormálně aktivní, nespí, ale hlavně když daného vezmete do šera, uvidíte vykulené oči plné abnormálního bělma a roztažené zornice, prežvykuje, furt kroutí s pusou, je ukecanej, všechno ho baví i věci které ho nikdy nebraly.