Jsem vždycky rád když se kdokoliv podělí o své zkušenosti, o to víc pokud jsou kladné. Nevím jestli to z pozice návštěvníků těchto stránek vnímáte, ale lidí co se dostali z depersonalizace není zas tak málo, já jsem třeba před rokem nevěděl ani o jednom a dnes už bych jich napočítal hned několik. Je to pozitivní kopanec protože před sebou už nevidím jenom tmu, ale záblesk světla. Já pevně doufám, že lidí co budou na druhé straně, bude čím dál víc a že si všichni až se z toho dostanem jednou sednem na pivo a třeba se tomu i zasmějem. Každopádně Jarda byl tak hodný, že se v diskuzi podělil o svoje cenné rady, kterých si já nesmírně važím a řídím se jimi. I když často zakopnu a pochybuji, když se nad tím trochu zamyslím, tak vím, že tudy vede cesta.
Honza
Lidi, ta akceptace vam nepomuze za nejakych 10, 20, 30 dni. Musite byt v tomto stavu treba nekolik mesicu, nez ucitite nejake zleseni. A hlavne na nejake zlepseni nesmite vubec myslet, na neco cekat, protoze to ve vasem organismu porad vytvari napeti. Akceptace znamena uklidneni, smireni se s tim co je ted, neocekavani neco od budoucnosti. Zamerte svou pozornost na pritomnost at jsou vase stavy jakekoliv, nerozebirejte je. Proste si reknete „Je to tam“, nechte tam tu DPDR byt, ale nezatezujte se s ni. Pokud jsou situace, v kterych pocitujete silnou DPDR, nevyhybejte se jim, ale naopak je vyhledavejte a snazte se v nich udrzet klidnou mysl, nenechat se stahnout myslenim a zapadnout do DPDR. Pokud se vam to nepovede, jen ten stav znovu akceptujte, ale opet to nejak nerozebirejte. Snazte se mit za kazdou cenu vasi pozornost zamerenou do pritomnosti – zadne mysleni – jen vnimani toho, co se deje bud ve vas nebo kolem vas. Trenujte to a jak jsem rekl, umyslne takoveto situace vyhledavejte. A at se to tyka cehokoliv, totalne si ve vsem verte – SEBEVEDOMI!! At udelate cokoliv, reknete cokoliv, ikdyz to bude treba totalni kravina, a bude se citit trapne… zavrhnete takove myslenky, to jste ted proste vy a totalne si verte – za kazde situace – zadna sebereflexe – zadne zpetne hodnoceni sebe sama nebo svych cinu – vse je OK – udelali jste vse nejlip jak jste mohli. Totalni sebeduvera. Stop. Nemyslete uz na minulost.
Dalsi vec – nekdo tu psal, ze je porad roztekany, jakoby mel porad pocit, ze musi delat vic veci najednou. Naucte se soustredit jen na jednu aktivitu. Nenechte se u ni nicim vyrusovat. Ponorte se totalne do te aktivity a uplne ji dodelejte az do konce – zadne kompromisy – jen klid a vira v sebe. Nic a nikdo vas u toho nesmi vyrusit.
Maly test: Az si priste budute umyvat ruky – je vase mysl v pritomnosti? Uvodomujete si vubec, ze si umyvate ruky? Citite teplotu vody nebo jeji proudeni? Nebo porad na neco myslite? Je to budoucnost (strach, ocekavani) nebo minulost (jak jsem co udelal(a) nebo rekl spatne)? Stejne je to ve vsem ostatnim, i v situacich, kdy se vam objevuje DPDR – mate v takovychto chvilich pozornost v pritomnosti nebo se vase myslenky toci kolem vasi DPDR. Premyslite o tom, jak nedokazete okoli poradne vnimat, nebo jak z te situace co nejrychleji utect, nebo jak se vam dela spatne, nebo mate pocit nizkeho sebevedomi? Duvodem vasi DPR neni nejaky venkovni faktor – stresor – je to jen zpusob vaseho mysleni v takovychto chvilich. Mysl vam automaticky zacne chrlit pekelne mnozstvi myslenek ohledne DPDR, vzrusta stres, mysl se prepracovava a proto pak nejste schopni vnimat realitu nebo sebe realne. Uvedomili jste si nekdy, ze kdyz o necem premyslite, tak se vlastne nevnimate? A co kdyz takove premysleni je 24 hod. denne a k tomu stres a nizke sebevedomi. Proste to pak ta nase hlava nedava a vypina se.
At delate cokoliv, snazte se drzet pozornost v pritomnosti, ve vsem si totalne verte a budte co nejvic klidni jak jen to jde, neocekavajte zadne zlepseni. Proste je jen ted a je to v pohode a sleduji co se deje kolem mne. Pokud prijde jakykoliv stav, jen ho akceptuji, ze tam je a dal se jim nezabyvam. A toto je potreba porad cvicit. Mate DPDR o samote? Pak vyhledavajte samotu a snazte se udrzet klidnou mysl. Pokud se vam to nepodari – jen akceptujte co prijde a bezte do dalsihu pokusu. Pokud mate DPDR v supermarketu, chodte do nej co nejvic. Mate pocit, se se nedokazete bavit s lidmi? Vyhledavejte moznosti se s nimi pobavit a at reknete COKOLIV!! i tu nejvetsi blbost, VERTE SI! Vzdyt je uplne jedno, kdo si co o vas mysli. Dulezite je, co si vy myslite o sobe a pokud ty myslenky jsou spatne, musite je zmenit. Kolik je tupcu co si o sobe mysli jak jsou chytri?
Posledni vec: mate obsesni myslenky z ktery mate strach?? To je dalsi vec zpusobena DPDR a vy nekde v hloubi vite, ze takove myslenky jsou totalni blbost, presto se proti nim branite a porad hledate nejake racionalni vysvetleni proti nim. Vyhybate se situacim, v kterych se vam takove mysleni objevuje, branite se takovemu mysleni? mate strach z takovych situaci? Jak jsem psal predtim: stravite nad timto takove kvanta premysleni, ze vam pak mysl neni schopna zpracovavat vjemy z okoli. Moje rada: i jak to pise Paul a spousta jinych lidi. Nebrante se takovemu mysleni, nevyhybejte se takovym situacim a naopak se je snazte vyhledavat a jen se snazit udrzet svou pozornost v pritomnosti, udrzet cistou mysl. Pokud se vam to nepodari a nejaka zaludna myslenka se objevi, nebrante se ji, ale jen si uvedomte, ze je to jen myslenka a nema vlaste zadna silu. Dal to nerozebirejte. Pokud se objevi znovu, uvedomte si to same. A vlastne smejte se takovymto myslenkam. Vzdyt Vy sami vite co chcete nebo nechcete udelat. Az sem vam DPDR ztrati a vy se uklidnite, vsechny obsese se ztrati.
Preji hezky den.
Jarda