Fotofobie neboli světloplachost je citový stav kdy nemůžete vystát umělé světlo. Dochází to až do takového stádia kdy se světlu záměrně (i když třeba nevědomě) vyhýbáte. Velmi nepříjemný je pak náhlý přechod ze tmy do světla a naopak.
Konkrétně u mě se světloplachost projevuje nejvíce v zimě. Klasické sluneční záření mi tolik nevadí i když obyčejně nosím sluneční brýle, ale nejvíce mi vadí to klasické umělé světlo, nejhorší jsou takové ty staré zářivky z kterých jde ještě neuvěřitelné horko.
Fotofobie není nic zas tak strašného, dá se to přežít. Nejsem upír, ve světle přežiju, akorát je to pro mě dost nepříjemné a oslabující. Je to jako kdyby jste šli nakoupit do obchoďáku (které jsou velmi hustě osvětleny) po pěkném mejdanu.
Co mi konkrétně vadí na tom světle? Tak za prvé mě začnou hodně slzet oči, světlo mi přijde ostré, nepříjemné, jako kdyby vám někdo z těsné blízkosti svítil lampičkou do očí. Nemohu se soustředit, silně mi to vadí. Jsme z toho vystresovaný a občas to u mě vyvolá poruchy vnímání nebo panický atak.
Jediné na co jsem přišel co mi pomůže je buď odejít (což nejde vždy) a nebo si dám kapky Visine. Ty kapky mi většinou hodně pomůžou, oči unavené ze světla se rychle regenerují a dá se to už pak lépe zvládnout.