Zpátky do života – Klíč k uzdravení (kap. 5.)

Kapitola 5 – klíč k uzdravení

Ten nejdůležitější prvek k nalezení klíče k uzdravení je porozumění proč se cítíme jak se cítíme.

„Proč je to tak důležité?“ se máte ptát. „Chci jen aby to všechno už šlo pryč.“

Je to tak důležité protože to vezme všechen váš strach pryč z toho jak se cítíte, a strach udržuje vaši nemoc – strach a postrádání smyslu proč se cítíte jak se cítíte udržuje vaše stavy.

Pokud máte z něčeho strach, svazuje vás to a ovlivňuje to váš život, pokud něčemu nerozumíte chytáte se zpátky do kolečka svazujících myšlenek a obav okolo vašich symptomů a jak se cítíte. Co je důležité je zbavit se strachu z vaší nemoci, pak váš den nebude ovládat strach z toho jak se cítíte. Strach je ten hlavní faktor který prodlužuje vaší nemoc – a strach z vašich symptomů, strach z toho že se nikdy neuzdravíte a že pro vás neexistuje žádná naděje. Ve většině případů, všechno co je s vámi špatně je stres a přecitlivělost nervů způsobující vaši DP/DR. Máte také unavenou mysl která způsobuje, že se cítíte jako odděleni od světa okolo vás. Asi máte spoustu vysvětlení a pátrání po tom proč se cítíte jak se cítíte – já vím, já taky – ale to je důvod proč se tak cítíte.

Je tam mnoho příčin proč jsou nervy přetažené, ale je to obvykle vytvořeno stresem protože naše pocity jsou přecitlivělé. Ačkoli nenadálé zcitlivění může nastat. Bylo to způsobeno událostí po nějaké nehodě nebo po nějakém jiném šoku, ale nejčastěji, z moji zkušenosti, je to z vytvoření velkého stresu. Jednou naše citlivé nervy dosáhnout bodu kde bijí na poplach, my se pak můžeme cítit podráždění bez zjevného důvodu. Někteří lidé to přirovnávají jako pocit po zásahu elektrickým proudem, přesně to jsou přecitlivělé nervy. Oni se pak začínají bát o to jak se cítí a přecitlivělé nervy tím podporují.Výsledek je takový, že jím začne rychleji tlouci srdce a ruce se začnou třást. Mohou také lapat po dechu (cítit že v místnosti např. není vzduch), nebo že mají v krku hroudu a mají potíže s polykáním. Mohou také mít potíže s tím udržet rovnováhu nebo se cítit lehce opilý, nebo celkově vnímání nemusí být úplně sjednocené s věcmi okolo. Panické ataky snadno přichází ke spoustě lidí, pro ostatní, se objevují bez zjevného důvodu.

Pokud bych měl popsat sebe, chtěl bych říci že jsem trpěl nejméně polovinou ze všech zde popsaných a spoustou dalších které jsem nezmínil. Na stupnici anxiety jsem byl velmi vysoko, ale dva lidé nemají vždy úplně stejné symptomy a zkušenosti. Neměl jsem problém s polykáním a necítil jsem se v nerovnováze, ale slyšel jsem o těchto symptomech velice často, tak jsem považoval za důležité je sem zahrnout.

Vtip je v tom, že nezáleží na tom s jakými symptomy máte zkušenost nebo na jakém stupni jsou vaše pocity silné, všechny přichází ze stejného důvody a uzdravené je možné pro všechny. Vždycky se ptám lidí proč neoddělují každé jejich symptomy a proč se nepřestanou bát o jejich osobnost. Můžete cítit mnoho symptomů s anxietou a není potřeba je rozplétat všechny, chce to jen udělat místo, které bude sloužit jako deštník proti anxietě.

Celý cíl spočívá v tom, snížit čas který strávíte tím že se obáváte o vaše obsesivní myšlení o to jak se cítíte. Když jsem se ze všech svých symptomů uzdravil, uklidnil jsem se ve stejný čas. Přemýšlejte o tom jako o chřipce, máte několik symptomů ale nemusíte se o ně obávat jako o jednotlivé problémy. Neberte je osobně. Mějte stejný postoj k anxietě.

Podružné symptomy si lidi často připomínají když se cítí oddělení od okolního světa, mnoho lidí to přirovnává k tomu, že žijí jako ve snu. Jeden z hlavních důvodů proč se lidé cítí otupení a nevnímaví a neschopni se spojit se světem okolo je protože oni jsou utrápeni z vyčerpané mysli. Oni mají myšlenky běžící okolo jejich hlavy celý den a cítí se emocionálně vyčerpaní. Unavená mysl přichází z otázek „Co špatně je semnou? Proč se cítím jak se cítím? Je něco doopravdy skutečné?“ Den za dnem, oni pokračují v tomto stálém souboji samy se sebou jako duševní hledání cesty ven z toho pekla, touha být osobou jako před těmito otřesnými myšlenkami, tělo ani psychika nemá na chvíli oddech. Nezajímají se o to aby si jejich mysl odpočinula když oni dostávají pořád nakládačku sami od sebe, den za dnem. Těchto zápasů je čím dál víc, zkouší být osobou stejnou jako předtím než se to stalo, více napětí jim přidává už tak přecitlivělé nervy a více z jejich unavené mysli.

Nech mě vysvětlit tvrzení, které jsem předtím zmínil: „Začneš se cítit lépe, až se přestaneš snažit cítit se lépe.“

Co to znamená?

Jeden člověk ke mně přišel a povídá: „Paule, cítím tyhle silné pocity celý den, jako špendlíky a jehly, a nemohu se soustředit. Cítím se neskutečně a prostě nevím co mám dělat. Cítím anxietu celý den. Co bych měl dělat?“

Odpověď je „nic“.

„Nic?“

„Ano, nic, prostě to přijmi a nech to plavat. To dá tvoji unavené mysli a podrážděným nervům šanci na uzdravení.“

„Ale určitě bych s tím měl bojovat.“ říkáš. „Musím se cítit lépe.“

„Dobře, půjdeš dopředu, ale nic se s tebou nestane po několik let a pochopíš že ti to nijak nepomohlo.“

„Co tím myslíš?“

„Myslím tím, že nemáš kontrolu nad svým tělem. Tvoje nervy a mysl jsou v nerovnováze z toho běhání dokola k nalezení odpovědi, jsou napjaté proti tvým symptomům a snaží se před tím vším utéct. Pořád dáváš na sebe pozor jestli nejsi nemocný, pouze tím přidáváš strach a zhoršuješ to. Nech mě položit ti otázku. „Když si zlomíš nohu, co uděláš?“

„No, nechám ji dát do sádry a počkám až se vyléčí“.

„Fajn, proč neuděláš s tvými nervy to samé? Říkáš „moje noha bolí, musím tu bolest zastavit, a tvoje myšlenky zase běhají pořád dokola každý den, zkoušíš to myšlenkou zastavit a bránit se proti bolesti.“

To je klíč.

Obával jsem se mých pocitů protože jsem nevěděl co jsou ony zač nebo proč se tak cítím, tak jsem si řekl:

„Vše co je s tebou špatně je ve tvé mysli protože donekonečna, den za dnem, o tom přemýšlíš. Do tvé hlavy se přehlcují špatné informace a nemůže to přestat, tak se snažíš před tím stranit. To je důvod proč se prakticky pořád cítíš divně, jako když jsi na jiné planetě, tvoje mysl je velmi vyčerpaná. Nestane se s tebe blázen, a tyto myšlenky začnou slábnout ve chvíli, kdy o nich přestaneš nesmyslně dokola, dnem za dnem přemýšlet. Všechny tyto divné myšlenky z tvých zkušeností jsou příčinou tvých podrážděných nervů, vyčerpaný z neustálého tlaku. Tyto myšlenky nemůžeš kontrolovat. Není tu zázračná pilulka která tě z toho dostane. Tvoje nervy potřebují odpočinek a vyléčí se samy když jim dáš šanci. Přesně jako když léčíš svoje tělo, tvoje mysl, která toho má dost, se vyléčí sama.

Dokonce jsem byl přesvědčený, že všechny z těchto myšlenek byly zkušeností která přišla z něčeho jako přetažené nervy a unavená mysl, ještě si vzpomínám na sebe v těch časech ale jednou jsem porozuměl co semnou bylo špatně, a všechen ten strach zmizel. Oh, ano, pořád jsem se cítil hrozně, ale ne tak zle jako předtím, protože jsem se sám sebe přestal ptát „Co je semnou špatně? Proč se cítím jak se cítím. To musí být ta cesta.“ Konečně, někdo mi mohl vysvětlit kde je ten problém. Ztratil jsem všechen strach z mých symptomů které jsem měl každý den a začal jsem je vidět jiném světle. Velká část uzdravení je, když ztratíte strach z vašich symptomů. Zatímco se pořád všeho bojíš, strach ovládá celý tvůj den. Tato kniha se snaží odstranit strach z toho jak se cítíš, tak se konečně můžeš postavit strachu čelem, místo toho aby jsi dokola přemýšlel o tom co je s tebou.

Pokud jsi studený, nestarej se o to. Netrap se tím, protože ty jsi pochopil proč se tak děje, ačkoli máš malou zlost, platíš za to malou pozorností a moc se tím netrap. To je ta fáze, kdy jsem pochopil moje myšlenky z anxiety. Tato změna postoje přišla skrz méně strachu z mých symptomů a byl to ten důvod, kdy se moje tělo začalo léčit. Po prvé jsem udělal krok z této cesty a zastavil jsem strach z toho jak se cítím.

S pochopením přichází méně strachu, s méně strachu přichází méně adrenalinu, velká věc která prodlužuje vaši nemoc. Také zastavení otázek okolo toho jak se cítím divně apod. bylo úžasné. Když se cítím špatně, cítím se špatně. Potřebuješ ráno vstát a říct si „Jakkoli se cítím, cítím se, a to něco znamená. Jeden důvod proč jsem se uzdravil byl že jsem se naučil jednu velmi důležitou věc. Přestal jsem se každý den snažit, abych se cítil lépe. Proti tomu jak jsem s tím denně bojoval. Často jsem si to opakoval, ale opravdu to byl můj bod číslo jedna. Nehledejte uzdravení, spíš nechte uzdravení přijít k vám.

Výše je popsaný pouze velmi krátký popis toho co jsem vám chtěl říci k pochopení a teď se budu snažit vám vysvětlit více detailu.

Když jsem si uvědomil že to není vnější, ta zázračná kůra a uzdravení přišla zevnitř, to bylo pro mě obrovská úleva. Dlouho chodíš od jedné léčbě ke druhé, doufáš v zázračné uzdravení. To jediné co jsi minul je tady. To hledání jedné věci která tě rychle uzdraví je jedna z věcí proč jsou skutečně nemocný. Byl jsem jeden z těchto lidí, ta rychlá odpověď tam někde venku musí být. Teď už vím, že to není pravda, ztratil jsem mnoho času a peněz tímto hledáním.

Mnoho lidí se mě ptá jak jsem se uzdravil a jak dlouho to trvalo. Den kdy jsem si řekl že se uzdravím byl den kdy mě anxieta a její symptomy přestali tolik obtěžovat. Ztratil jsem strach z mích symptomů a věděl jsem že je to jen záležitost času, než se dá moje tělo fyzicky do pořádku. Věděl jsem že už nikdy nebudu trpět. Jedna věc kterou bych chtěl více zmínit ve slově „anxiety“ bylo to, že jsem často měl paniku, ale naučil jsem se nebýt tak vyděšený. Některé z mých symptomů stále přetrvávají, ale jsou na tak nízké úrovni že mě neobtěžují. Nakonec se moje tělo vyléčilo samo a já jsem byl úplně stejným člověkem jako předtím, před anxietou, stejný jako před mnoha lety.

Moje uzdravení trvalo několik měsíců ačkoli jsem neměl tolik informací jako máš ty tady, používal jsem stejné metody. Najednou jsem byl někdo kdo se cítil fantasticky. Během mého léčení jsem byl uvážený a sehnal jsem si knihu od Clare Weekes. Ona moje závěry velmi ovlivnila. Moje uzdravování bylo pomalé ale po tom, co jsem si přečetl její knihu se to velmi zlepšilo. Když jsem se dozvěděl co dělám špatně, opět jsem se vrátil na správnou cestu. Začal jsem studovat některé subjekty a byl jsem schopný je aplikovat na své vlastní mysli. Když to všechno pokleslo porozuměl jsem svým myšlenkám úplně, zlepšení přišlo velmi rychle. Když se deset let cítíte hrozně, poznáte když jste na správné cestě.