Zpátky do života – Průlom (kap. 2.)

*Takže tu máme před víkendem další část překladu, je trochu kratší, ale délku kapitol si nevybíráme :-).*

Kapitola 2: Průlom

Každý z nás pociťuje v nějakém stádiu života anxietu. Navíc dnes je v našich životech daleko více stresu, než před padesáti lety. Určitá míra stresu je přirozená. Problém ale vzniká, když stres je nepřetržitý a naše mysl a tělo si neodpočinou od neustálých obav, které zapřířiní, že náš nervový systém je citlivější. Taková přecitlivělost může vést k přehnaným reakcím na různé situace – třeba jen prudké bouchnutí dveřmi ve vás může vyvolat nával paniky. Týdny/měsíce neustálého stresu a obav způsobí, že vaše nervy jsou v neustálé pohotovosti a to pak vyvolává pocity anxiety bez nějakého zřejmého důvodu.

A teď k tomu, co se stalo jednoho dne po deseti letech mého trápeni. Byl jsme opět u lékaře, který mne stejně jako všichni předchozí lékaři nebyl schopen nějak pomoci. Nicméně mne doporučil jednoho specialistu a tímto okamžikem se můj život začal opět pomalu vracet do normálu. Pamatuji si, že první slova tohoto terapeuta byla:” Paule, Váš stav se zlepší jen tehdy, až se přestanete snažit aby se zlepšil” Zpočátku mi tato věta nedávala smysl, ale v následujících měsících znamenala mé uzdraveni.